4. Odkud pocházejí myšlenky?¶
"Odkud myšlenka pochází nebo kdo ji ‚vytváří'?" I tuto otázku jsem sledoval na základě absolutních informací, protože jsem se nechtěl orientovat podle svého subjektivního pohledu.
Lidský organismus je absolutní strukturou, z níž se lze mnohé dozvědět. Stejně jako se například tablet skládá z mnoha součástí, organismus se skládá z mnoha vzájemně souvisejících orgánů. Ty fungují ve složité souhře. Někde musí být všechny řízeny a regulovány. Musí tedy existovat nějaké centrum, které je všechny spojuje, jakýsi spojovací bod pro celé tělo. Víme, že ho tvoří mozková kůra. V ní je shrnutý celý člověk. Zde se spojují všechny "dráty" v podobě nervových drah, přes které je řízeno lidské tělo.
V dalším kroku se proto v přehledu podíváme na strukturu mozku. Velký mozek se skládá ze dvou hemisfér neboli polovin mozku. Jejich mozkové kůry nejsou vzájemně propojeny. Proto by bylo možné provést řez uprostřed, aniž by došlo k proříznutí mozkové kůry. Zničily by se sice základní struktury mozku pod tím, ale mozková kůra by zůstala celá. To je důležitý bod pro otázku, proč máme jednostranné fyzické nemoci.1
Vnější mozková kůra je zvlněná vrstva silná pouze 4 až 5 mm. Skládá se z miliard nervových buněk, zvaných také neurony. Ty fungují jako vodivé kabely, které se táhnou z mozkové kůry do těla. Je v ní tak shrnuto celé tělo. Vše, co se v těle děje, začíná v ní. Odtud vedou nervové dráhy do centra mozku, do tzv. limbického systému. Poté se rozdělují, mění strany z pravé na levou a naopak a následně probíhají celým tělem.
Každá tělesná funkce začíná elektrickým impulsem v mozkové kůře, který spouští všechny další kroky v těle. Mimochodem, nervové dráhy jsou každá izolovaná. Jen tak může proud dosáhnout správného místa v těle a například přesně pohnout malíčkem. Tento elektrický impuls putuje do limbického systému. Tam vede k počáteční chemické reakci, která je okamžitě signalizována zpět do mozkové kůry - tzv. emoce. Tento signál je první zpětnou vazbou, kterou elektrický impuls nebo proud v těle působí, zda je to vhodné pro tělo - když mám z něčeho radost - anebo ne.
Kde tedy vznikají myšlenky? Pocházejí z mozku, například z mozkové kůry, nebo spíše z limbického systému? Nebo přicházejí odněkud mimo mozek či mimo mozkovou kůru? Při hledání odpovědi nám opět pomáhá zákon přírody.
V konvenční medicíně se (zjednodušeně) tvrdí, že myšlenka vzniká mezi synapsemi nervových buněk v mozkové kůře.2 Mozkové vlny a chemie by na sebe vzájemně působily a v průběhu takového procesu by vznikla například myšlenka. Jenže: nervových buněk jsou miliardy, která z nich má funkci řízení myšlenek? Které místo činí konečné rozhodnutí? Někde musí existovat nadřazený bod, alespoň jakýsi startovací bod, podobně jako u technického nástroje.
Z toho plyne otázka: "Může mozek myslet sám za sebe?" Abychom na ni mohli s jistotou odpovědět, musíme se podívat, z čeho se mozek skládá. Stejně jako veškerá známá hmota se skládá z atomů. Atomy různých prvků periodické tabulky prvků mohou mezi sebou reagovat a víme toho mnoho o pak probíhajících procesech chemických reakcí.
Tyto reakce
- mohou nastat pouze v závislosti na vnějších faktorech,
- nemohou nastat náhodou, protože podmínky a možné výsledky reakce jsou vždy předem určeny,
- chemie dokáže energii a informace přijímat, uchovávat a předávat.
Chemické reakce jsou stanoveny v přírodních zákonech na atomární úrovni a probíhají vždy stejně. Jedině tak lze například vyrobit cement, který splňuje určité normy. Známe elektronická zařízení, se kterými můžeme pracovat, protože chemie přijímá informace a ukládá je ve vyvolatelné podobě. Chemie dokáže také absorbovat a přenášet teplo.
Zároveň víme, co je u chemických prvků dle přírodních zákonů nemožné. Počítače nemají myšlenky, nemohou myslet, ačkoli disponují rozpoznáváním obličejů nebo takzvanou "umělou inteligencí" a mohou reagovat. "Reagovat" neznamená "myslet".
Chemické prvky
- nemohou nic cítit (mobilní telefon nic necítí),
- nemohou si vybírat, tzn. nemohou se rozhodovat,
- nemohou se sami ovládat, resp. zničit,
- nemohou mít vědomí (Kolik vědomí má tablet?),
- nemohou uvažovat,
- nemohou mít morálku.
Chemické prvky tedy rozhodně nejsou zdrojem myšlenek. Odkud se však myšlenky berou? Proč může člověk myslet? Pokud je mozek tvořen výlučně chemií, pak je podle přírodních zákonů vyloučeno, aby mohl samostatně myslet.
Lidé mohou cítit i myslet. Chemické prvky jsou však bez citu. Nerv v poraněném prstu přenáší impuls do mozku. Pocit vzniká teprve poté v hlavě. Kdo cítí bolest? Kde je sídlo pocitů? Existence pocitů je sama o sobě dobrým důkazem toho, že člověk nemůže sestávat pouze z chemie.
Kromě toho se lidé mohou na rozdíl od neživých prvků v přírodě sami zničit. Přírodní zákony nepočítají se sebedestrukcí hmoty. Lidé však mohou na informace nenaplňující jejich potřebu zareagovat tak, že skočí z okna v 11. patře. Přesně tak to udělal přítel jedné mé pacientky. Když se s ním rozešla po telefonu, vrhl se ještě během telefonátu z okna.
Chemický prvek, např. tablet, nemůže způsobit svůj vlastní konec. Existují však pozorování sebedestrukce u zvířat. Když například zemře milovaný pán nebo panička, kočky nebo psi často vážně onemocní a zemřou. Některá zvířata odmítají jíst, dokud nezemřou. Proč se tak chovají?
Jak v lidech, tak ve zvířatech musí být něco, co je nutí o sebedestrukci nejdřív vůbec přemýšlet, než takové rozhodnutí učiní.
Lidé mají kognitivní schopnosti, dokáží se na druhé lidi těšit nebo zlobit. To znamená, že dokáží vědomě vnímat informace a rozpoznatelným způsobem na ně reagovat. Navíc se lidé mohou rozhodovat. Vybírají si životního partnera, povolání nebo taky auto. Toto všechno hmota nedokáže.
Odkud mají lidé všechny tyto schopnosti? Kde je jejich zdroj? V mozku? Přírodní zákony vylučují, že by mohla myslet samotná chemie nebo výhradně z ní složený orgán. Zbývá objasnit, co v člověku může myslet. Teprve pak můžeme odpovědět na otázku, odkud se berou myšlenky.